• Tento poměrně robusní pavouk dorůstá délky 7 – 7,5 cm v těle. Základní černé zbarvení doplňují na zadečku a někdy i nohách řídké, delší oranžovo-červené nebo hnědé chloupky. Patří mezi oblíbené, běžně chované a rozmnožované druhy. Je standardně méně agresivním druhem, ale není vyloučeno, že se vyskytne agresivnější jedinec. Celkově lze tento druh doporučit začínajícím chovatelům. V žádném případě však nesmíme zapomínat, že pavouk není domácím mazlíčkem a je třeba zachovat určitá pravidla a opatrnost.

Popis

• Samička Brachypelma vagans dospívá kolem 9 – 10 svleku a dožívá se 15 – 20 let. Samečci dospívají mnohem dříve a dožívají se 2 – 3 let. Pavouk si sám vlastní nory nehloubí a vyhledává příležitostné úkryty. V případě ohrožení vyčesává ze zadečku žahavé chloupky, které se rozvíří do okolí a mohou způsobit vyrážku, nebo svědění či pálení sliznice očí a nosu. Častým vyčesáváním si může pavouk způsobit na zadečku i růžovou lysinu, která však po svléknutí opět zmizí. Eventuelní kousnutí samozřejmě při neopatrné manipulaci hrozí také. Je velmi bolestivé, však pro zdravého člověka není nebezpečné.
• Tento druh spadá do Washingtonské deklarace o ochraně druhů (WA II).
• Hlavohruď (cephalothorax) má na hřbetní straně má štít (karapax). Útvar na hlavohrudi - jamka (fovlea), neboli vtisk, vbíhá dovnitř těla (je úponem pro žaludek). V přední části karapaxu jsou drobné hrbolky, na nichž jsou čtyři páry jednoduchých očí. Pavouk registruje zrakové podněty ve značně širokém úhlu ovšem nevidí moc dobře, spíš jen vnímá pohyb. Na spodní straně hlavohrudi je mezi kyčlemi (coxa), nečlánkovaná pevná destička nazývaná prsní štít (sternum).
• Zadeček (abdomen) je nejzranitelnějším místem. Jsou v něm totiž uloženy životně důležité orgány.

Podmínky k chovu

• Teplota: 26-27°C
  Vlhkost: 75%
  Rozšíření: Kostarika, Mexiko

Potrava

• Převážně čvrčci, u dospělých pavouků jsou možná myší holátka a sarančata. Mouční červy jsou méně vhodní pro svou velmi malou výživovou hodnotu, a schopnost se zahrabávat do substrátu. V případě, že pavouk potravu nezkonzumuje, je třeba ji z terária odstranit, aby nemohlo dojít k poranění pavouka. Zvláště při svlékání je nutné, aby v teráriu žádná živá potrava nezůstala. Překrmování není vhodné. Působí zdravotní problémy a při náhodném pádu i z malé výšky hrozí větší riziko poranění zadečku.

Terárium

• Terárium by mělo mít velikost minimálně 20x30x20 (VxŠxH). Plocha může být větší, výška by však neměla. Přesto, že jsou Brachypelmy zemní pavouci, pokud mohou, rádi šplhají. Pád z výšky by pak mohl způsobit poranění (prasknutí) zadečku, ve kterém, jsou uloženy životně důležité orgány. Následkem takového poranění bývá zpravidla uhynutí jedince. Terárium by mělo být vybaveno jednoduše a v žádném případě by nemělo obsahovat volnou dekoraci, která by se podhrabáním, nebo lezením pavouka mohla uvolnit a zavalit jej. Jako podklad je vhodné použít čistou rašelinu, eventuelně kokosový substrát. Substrát je vhodné v jedné části vlhčit, aby měl pavouk možnost jak suchého, tak vlhkého místa. Do terária je třeba umístit misku s vodou, která by však měla být mělká, aby se v ní ani pavouk, ani živá potrava nemohli utopit. Do misky můžeme vložit i několik oblázků, které budou vyčnívat nad hladinu, čímž zajistíme větší bezpečnost. Dále by měl být v teráriu umístěn úkryt, který kupříkladu můj pavouk využívá velmi rád. Je možné použít buď kůru, nebo kokosovou skořápku. Pokud bychom chtěli použít úkryt z kamenů, musí být bytelný, aby nemohl pavouka zavalit. Vhodné je vložit do terária kořen, který bude působit nejen dekoračně, ale i ke členitosti prostředí. Květiny, jak umělé, tak živé je možné s ohledem na bezpečnost umístit. Je jedno, zda máte terárium s výklopnými, nebo posuvnými dvířky, ale vždy by měla být zabezpečena minimálně přilepeným suchým zipem. Pavouk má možná větší sílu, než si myslíte a mohl by dvířka pootevřít. Není pak úplně příjemné přestěhovat půl bytu, abychom utečence našli.

Svlékání

• Pavoukům jejich pevná schránka neumožňuje růst. Schránka při růstu pavouka začne být těsná a proto musí ji musí čas od času svlékat. Svlekem však eliminuje i různá vnější poškození, oděrky, či lysiny po vyčesávání chloupků. Během tvrdnutí nové schránky pak pavouk zvětší svou velikost. Před svlekem je pavouk klidnější, přestává přijímat potravu a ztrácí barvu. Je třeba v té době zvýšit v teráriu vlhkost. Pavouk si utvoří pavučinové lůžko, do kterého se položí naznak. Kůže pak praskne. Pavouk se pomalu vysvléká ze staré schránky. Už během toho pavouk zvyšuje tlak hemolymfy, takže se nová, ještě měkká kůže napíná a natahuje. Pavouk pak na zádech odpočívá , přičemž nová kůže pomalu tuhne. Definitivně ztuhlá bývá kutikula po cca 7 dnech. Během té doby nepřijímá potravu. Při tomto, pro pavouka nebezpečném procesu jej nesmíme v žádném případě vyrušovat, ani obracet zpět na nohy. V případě špatného, nedokonalého svléknutí hrozí i úhyn jedince.

--------------------------------------------------------------------

Arnošt

Sklípkan (Brachypelma vagans)

Vylíhlý: 2003

U mě od: 01.08.2003

Velikost v té době: cca 4 svlek

O Arnym se toho moc napsat nedá. Vzhledem k tomu, že žádné láskyplné ani jiné chování neprojevuje. Spokojí se pouze s tím, že se může napít, něco dobrého sežrat, popříst pavučinku a protáhnout nohy. Když mě vidí, tváří se uplně stejně, jako když mě nevidí a útočí po všem, co se v teráriu jenom pohne. Ovšem kromě sarančat. Nevím, zda jsou na něj velká, ale každý pokus o nabídnutí sarančete zůstal u výhružného postoje pavouka a pozdějšího stáhnutí se do úkrytu. Saranče mu přitom lezlo přímo pod chelicery.

Momentálně už má konečně nové terárium. Které splňuje jak životní podmínky (což splňovalo i to předchozí, ale taky ty estetické, takže se na něj dá i koukat (což se teda dalo před tím taky, ale teď je to jaksi poněkud lepší)