NEJLEPŠÍ PŘÍTEL JÁ (2005)
To jednou, takhle ráno na mě ze zrcadla koukal úplně cizí člověk.
Ten je ale ošklivý, říkám si.
Takhle bych já nikdy dopadnout nechtěla.
„Běž pryč, kazíš mi ráno“ říkám mu, a on mi povídá to samé.
„Nech mě, běž!“ A hle, zas mluví stejně.
Časem jsem si zvykla na jeho ošklivost a začala s ním rozmlouvat.
Svěřovala mu svá tajemství, své radosti i smutky.
Byl tu kdykoliv jsem potřebovala. Pozorně naslouchal.
Nikdy se nesmál, když jsem plakala.
Nikdy neplakal, když jsem byla šťastná.
…a tak se stal mým nejlepším přítelem.