STARÝ HRAD (2007)
Mlčenlivá temnota,
které sotva kdo dnes věří
je světem dávných vzpomínek.
„Jen vejdi do mých dveří“.
Bylo tu živo kdys
i loutny tady zněly.
Však stěny chodeb, ba i sálů
už noty zapomněly.
Dusot kopyt na nádvoří,
při rytířských turnajích
i dámy, jimž se muži dvoří
vystřídal dnes padlý sníh.
Jak dlouho zrakem upřeným
už sledujete z plátna pane
ty němé stoly bez hostin,
poháry prachem zasypané.
Snad splní se vám dávný sen,
že zase jednou ve věžích
alespoň na chvíli jen
rozezní se zpěv a smích.