CARPE DIEM (2007)
14. 3. 2007
Tak zdá se mi, že konec už je blízko.
Svět v šedých stéblech trav
už dešti podléhá.
Hnán větrem strach se šíří v útrobách
a srdce bije na poplach.
Je marné čekat na bílého anděla,
Když obloha už zteměla
pachem krve.
Už nic není jak prve.
Až tiché sbohem uslyšíš
a z oken zbude jenom mříž,
pak pozdě bude ptát se nač
máš až teprv teď v očích pláč.
Už neplatí, že dokud žijem
můžem říkat Carpe Diem,
protože naděje už změnila se v prach.
Děkuji
(Maya, 6. 6. 2007 16:40)