Do Průhonic jsme jezdili jako malí se školou. Tenkrát mě ty výlety zas tak nebraly, ale hlavně, že se člověk nemusel učit.

Dneska si do Průhonic zajedeme rádi a zcela dobrovolně. Zvlášť na jaře, když kvetou rododendrony je to opravdu zážitek i pro někoho, kdo květinám zrovna moc neholduje. Průhonický park samotný je krajinářsky moc hezky zpracovaný a mnohé rybníčky s jezy kontrastují se zelení a barvami rostlin.  

Letos jsme se sem vydali 21. května. Díky teplému jaru jsme už ale bohužel hlavní sezonu barevných palet květů propásli. I tak se bylo na co koukat.A hlavně co fotit.

Průhonický park

založil roku 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva – Tarouca.
Park dnes představuje unikátní dílo vrcholného období přírodně krajinářského slohu v Evropě. Zároveň je mimořádně cennou dendrologickou sbírkou - arboretem s množstvím domácích a cizokrajných dřevin. Nejznámějším atraktivním druhem pěstovaným v Průhonickém parku je pěnišník – Rhododendron.
Park je již od dob svého založení velmi rozlehlý, rozkládá se na ploše přibližně 250 ha v krásném členitém údolí potoka Botiče a jeho přítoků.Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů se střídají s volnými lučními plochami, s rybníky a potoky. Mistrně jsou volené průhledy a výhledy na překrásné partie. Dovedně je využita tvarová proměnlivost dřevin a jejich rozmanitá barevnost v různých ročních obdobích.
Zámek – tvoří dominantu nejen v Průhonicích, ale i v okolní krajině. Původně byl gotickou tvrzí, naposledy byl přestavěn v letech 1889 – 92 ve stylu tzv. „české novorenesance“. Zámek ( mimo expozice) je veřejnosti nepřístupný. Sídlí v něm Botanický ústav AV ČR.
Románský kostelík – je nejstarší památkou průhonického areálu. Vysvěcen byl roku 1187, uvnitř jsou gotické nástěnné malby z 1. pol.14. století.

Převzato z http://www.pruvodce.com